Autodoctor.cz

Elektro úpravy vhodné pro offroadová vozidla

Nejčastější úpravou, jsou montáže přídavných světel, navijáků a CB radiostanic. Jenže každá namontovaná věc na auto potřebuje i vlastní přívod elektriky a nějaké ovládání a protože elektrika je potvora a ráda leze kam nemá, případně dělá jiné potvornosti, včetně ucpávání kabelů, je potřeba dodržet několik velmi důležitých zásad:

První velmi důležitou zásadou je použití správného vodiče, tedy kabelu. dle odběru proudu montovaného spotřebiče. Jak tedy zjistím, jaký kabel použít, pro přídavná světla, když jejich výkon je na jednu žárovku 100Watů. Proč zrovna kabel je důležitá věc, kabel neboli odborně "lankový vodič", vede napětí k příslušnému spotřebiči, a ne každý je schopen takový spotřebič napájet. Proto se nejen ve vozidlech používají kabely různých průměrů, resp. průřezů. Rozdílný průřez se vypočítává dle odběru spotřebiče a jistě uznáte, že nelze například k navijáku použít stejný kabel jako ke světlům, je to proto, že naviják má odběr tak velký, že kabel by nebyl schopen převést takové množství proudu, zahřál by se a následně shořel. Jeto to stejné, jako kdybychom chtěli protlačit zahradní hadicí stejné množství vody, za stejnou dobu, jako proteče ve Vltavě, určitě víte jak by to dopadlo, hadice by se roztrhla. Spočítáme si tedy průřez kabelu pro světlo s výkonem žárovky 100W při napětí 12V a protože ve většině spojů a vedení dochází ke ztrátám, které se většinou mění na teplo je potřeba tyto státy připočítat.Proto vždy použijeme kabel, s dalším možným dostupným průřezem, který je dostupný na trhu, resp. vyjde li mi průřez 2,2mm2, použiju kabel s průřezem 2,5mm2. Vzoreček pro výpočet vypadá takto:

Pojistková pouzdra

Výkon ve Watech dělím napětím tedy 100W : 12V = 8,33Ampér odběru spotřebiče a poté se budu držet zásady, že na 2Ampery odběru potřebuji 1mm2 -průřezu to znamená, že pro daný odběr, tedy spotřebič, je vhodné použít kabel s průřezem 8,33A : 2 = 4,165 mm 2 , nejvohodnější je tedy následující dostupný průřez na trhu tedy 4,5mm2 a jen pro zajímavost je to cca 2mm průměr. Krom toho vzoreček zde uvedený již využívá zaokrouhlené hodnoty s ohledem na ztráty, tak že kabel 4,5mm2, bude více než dostačující, ale hlavně dostatečně bezpečný pro použití na vozidlech offroad. Je ještě jedna důležitá veličina, a to délka kabelu kdy do délky kabelu 3 metrů, není třeba počítat vyšší ztráty. Nyní víme, jaký kabel k jakému spotřebiči použít a budeme se věnovat zásadě číslo 2. Kam a jak se připojit. Asi nejvhodnějším a mnou plně doporučovaným řešením, je vytvořit si vlastní sytém rozvodu elektriky ve vozidle, který není závislý na stávajícím s výjimkou zdroje tedy autobaterie. Takový rozvod by měl být napájen kabelem od baterie, který průřezem odpovídá odběru všech připojených spotřebičů a protože od baterie k samotnému rozvodu, může také dojít k poškození kabelu, je nutné již přímo u baterie, namontovat centrální pojistku pro tento rozvod. K tomu se dá použít pojistkové pouzdro, pro MAXI nožové pojistky s hodnotami až do 100Ampér. Rozvod potom vyřešíme vlastní pojistkovou skříňkou a relátky, které nainstalujeme nejlépe do vozidla, abychom je chránili proti vodě a povětrnostním vlivům. Nejvhodnějším místem se nabízí umístit je pod přístrojovou desku a na dostupnější místo namontovat vlastní pojistkovou skříňku. Proč vlastní rozvod s pojistkovou skříňkou je velmi jednoduché, určitě jste již měli ve vozidle X spotřebičů, s narychlo kabely nataženými volně loženými všude možně. vynechám-li estetiku, musím se pozastavit nad bezpečností takového vedení a následnému šílení při hledání vadné pojistky, kdy mi pod přístrojovou deskou, takto visí několik pojistek, každá někde jinde a navíc nevím, která k čemu je, nakonec stejně zjistím, že onen spotřebič nejde, protože ho někdo zapojil až na baterku a tam taky umístil pojistku.

A protože mluvíme o umístění je třeba kabely také někudy protáhnout, k tomu použijeme předem od výrobce instalované gumové záslepky, v motorové stěně, případně naše vedení přidáme ke stávajícímu do stejné průchodky. Vedení v motorovém prostoru a na vnější straně vozidla, by mělo být chráněné husím krkem, dnes se dá volně koupit, podélně dělný husí krk, který se běžně používá v automobilovém průmyslu. Ten chrání kabely proti mechanickému poškození, např. od odlétávajících kamínků. Sice každý kabel má izolaci, ale k jejímu poškození dojít může, a i když kabel nebude vystaven možnosti zkratu, tak působení povětrnostních vlivů a solí na silnicích, dojde okamžitě k oxidaci a následnému přerušení kabelu, které se velmi špatně hledá. Ještě píšu o použití relátek, ta se používají pro spotřebiče s silným odběrem, protože při zapnutí a vypnutí dochází k jiskření, a běžné vypínače vhodné pro použití v vozidle nejsou na takovou zátěž vhodné, navíc výměna vypínače je nejen složitější, ale cenově nerentabilní, oproti relátku, které většinou přežije auto. Pro použití relátek je vhodné i kupovat relátka dle odběru, ta jsou dostupná většinou ve dvou variantách a to pro odběr 15 Ampér a 30Ampér. Já vždy používám jen silnější relátka, a to proto, že když už by mi některé odkráčelo do věčných lovišť, mohu ho nahradit relátkem z jiného, v danou chvíli nepotřebného spotřebiče. Pojistky používám vždy s 10 až 20% vyšší hodnotou nežli je odběr spotřebiče, to z toho důvodu, že většina spotřebičů má při zapnutí špičkový proud a ten je vždy vyšší, nežli proud pracovní.

Relátka která šetří spínače a chrání elektroniku

Zásada číslo 3.

Na vozidle jsou namontované spotřebiče, známe jejich odběr a je tedy nutné, zjistit odběr celého vozidla a porovnat celkový odběr s výkonem alternátoru a kapacitou baterie. Ve většině případů zjistíme, že při zapnutí všech spotřebičů, nemůže alternátor svým výkonem zajistit dostatečné dobíjení, nezbývá tedy než zbytek využít z baterie vozidla. Jenže toto nás limituje kapacitou baterie a mohlo by se dost dobře stát, že i za jízdy dojde k úplnému vybití a zastavení vozidla. Navíc v takovémto režimu, dochází k dlouhodobému maximálnímu zatížení alternátoru, a ten to nemusí zvládnou a může dojít k jeho poškození. Jak tedy využít spotřebiče, bez možného nebezpečí. Určitě se mnou budete souhlasit, že situace kdybychom museli použít všechny spotřebiče na vozidle součastně nenastane, takže jedním možným a nejlepší způsobem je, znát spotřebu jednotlivých spotřebičů a používat například spodní světelnou rampu bez horní a naopak, například já na silnici používám zásadně spodní a v terénu horní, součastně je použiji jen když potřebuji někoho prosvítit, třeba když mně oslňuje a to je jen krátké bliknutí, které nic nepokazí, při použití navijáku svítím většinou jen parkovacími světly, protože pod rampou bych nic díky oslnění neviděl. Další možný způsob jak pomoci, je montáž silnějšího alternátoru a kapacitně vetší baterie, ale i při použití silnějšího alternátoru nedokážeme získat dostatek proudu, protože tak silný alternátor se běžně nesežene a i kdyby se sehnal, bude jeho výkon tak velký, že vašemu motoru odebere dost koníčků při plném zatížení. Použití jen kapacitně silnější baterie, umožní delší dobu používat většinu spotřebičů, ale také daleko delší dobu se bude baterie dobíjet, a protože dobíjení ve vozidle je zdlouhavé, nenabijete baterii nikdy na plnou kapacitu a díky paměťovému efektu z ní uděláte baterii se stejnou kapacitou původní baterie jen ve větším obalu. Takže šetřete energií nejen doma, ale i ve vozidle.

Vodotěsné konektery pro vnější použití

Zásad číslo 4

Při montáži vlastního vedení, používám výhradně profesionální elektroinstalační materiál, na trhu je sice mnoho druhů takového to materiálu, ale použití rychlospojek v plastovém obalu, které kabelu sníží průřez třeba i na desetinu původního průřezu, či trubičkových konektorů, případně tzv. čokolád, je dle mého mínění a zkušeností, hazardováním s vlastním majetkem i zdravím. Proto zásadně používám jazýčkové konektory, které nejenže zajistí drát, ale i izolaci kabelu, konec konců stejné konektory používají výrobci aut a ti nejspíš nejlíp vědí co je správné, já ještě na místech s možností extrémní zátěže, spoj kabelu s konektorem zacínuji. Přes konektory používám plastové vodotěsné krytky na vnějších částech vozidla, uvnitř pak nevodotěsné. V místech, kde může dojít k ohybu drátu, raději volím motaný spoj, jištěný smršťovací bužírkou, spoj zůstane nadále pružný a pravděpodobnost jeho přelomení je minimální. Vedení vždy umísťuji co nejdál od všech pohyblivých a teplých dílů, a vždy používám husí krky, nebo textilní izolační pásku, do které balím celý svazek, je totiž výrazně odolnější oproti plastové. Vlastní pojistkové skříňky používám dle typu použitých pojistek ve vozidle, zjednoduším tím život řidiče, a vše se snažím montovat na přístupná, místa. Po každé montáži nakreslím zapojení, a pokud mám k vozidlu originál servisní knížku, vlepím ho do zadní části a doporučuji, když nic jiného, napište si, která pojistka od čeho je.

No a na konec pár drobných rad, zákon o provozu motorových vozidel na pozemních komunikacích, jasně určuje povinnost použití kontrolek pro jednotlivá světla s barevným rozlišením.

Přídavná dálková světla-modrá kontrolka, přední světla do mlhy-zelená kontrolka, zadní světlo do mlhy-oranžová kontrolka, světelná rampa-oranžová kontrolka a nesmí se používat za jízdy, rampa se považuje za hledáček.

Zapojení jednotlivých spotřebičů zde zatím nebudu uvádět, protože je závislé na zapojení původních obvodů vozidel, těch je ale příliš velké množství a na to zde není prostor. Přesto podrobná schémata připravuji, jejich zveřejnění ještě zvážíme a nejspíše je umístíme na webové stránky.

Děkuji společnosti www.elancar.cz , která je dovozcem náhradních dílů autoelektriky i elekroniky pro většinu automobilových značek; za poskytnutí svého zboží k nafocení obrázků pro tento článek.

DOC

Poznámka: Autor nenese odpovědnost, za škody vzniklé neodbornou montáží dle tohoto orientačního popisu. Případné dotazy zodpovím na servis@autodoctor.cz

Zpět