Autodoctor.cz

Alternátor v offroadu

Alternátor, malý skoro nepostřehnutelný díl každého auta, je pro mnoho offroudistů noční můrou. Alternátor, jediný zdroj el. energie pro baterii ve vozidle a následně pro všechny elektrické spotřebiče, je ve vozidlech offroad - při ježdění v terénu - nadměrné namáhán a proto občas dochází k jeho poruchám.

Nejčastější porucha, se kterou se pravidelně setkávám, je zaschlé bahýnko z bahenních brodů v držáku uhlíků, nebo ubroušené uhlíky (pro nadměrné množství prachu vnikajícího do alternátoru). A protože většinou v terénu, uprostřed lesa či tankodromu, nestojí servis ani nečeká "žlutej anděl", nezbude, než abychom si alternátor opravili sami.

Znalosti a vybavení

Co bychom měli především znát a co bychom měli mít za vybavení. Tak především bychom měli vědět, jaký typ alternátoru v autě máme, a nejlépe mít jeho demontáž předem nacvičenou. U některých vozidel je bohužel alternátor dost nevhodně umístěn, hluboko pod horní hranou motoru. V takovém případě je také pravděpodobnější jeho poškození, především proto, že má blíž k vodě. Takové umístění nám ale demontáž většinou výrazně ztíží. Pro demontáž (ve většině případů) stačí běžná Gola sada, kleště a šroubovák. Pro opravu je pak vhodné mít pájku, nejlépe plynovou, a dutinkový cín s pájecí vazelínou a hlavně náhradní uhlíky.

Na fotografiích jsou znázorněny dvě nejčastěji používané konstrukce alternátorů. První s relátkem a držákem uhlíků uvnitř obalu, druhá s relátkem a držákem uhlíků na obalu alternátoru. Navíc některé typy alternátorů, a to především u dieselových aut, mají k sobě připojenu vývěvu pro ovládání posilovače brzd a případně dalšího vybavení vozidla. Alternátor s namontovaným relátkem a držákem uhlíků v obalu je nutné celý demontovat. Ovšem u typů s relátkem na bloku alternátoru stačí většinou demontovat pouze vývěvu a poté demontovat relé. Při demontáži vývěvy je nutné dát pozor na těsnění pod průtokovými šrouby a na gumový "O" kroužek mezi tělem alternátoru a vývěvou. Po její demontáži lze demontovat alternátor nebo samotné relé, dle typu alternátoru. Po demontáži samotného relé jen uvolníme uhlíky namočením v čisté vodě, případně je vyměníme za nové a opačným postupem namontujeme zpět.

Na co dát pozor a co kontrolovat

Tak především je třeba před samotnou prací odpojit nejlépe baterii. Při demontáží relátka, pokud je na obalu, toto vyndávat šikmo, po naklopení relátka, abychom neulomili vyčnívající uhlíky. Zkontrolovat délku uhlíků po uvolnění a jejich celkový stav, například zdali se uhlíky nedrolí nebo nejsou vyštípané. Při demontáži také zkontrolujeme konektory na konci el. instalace zapojené do alternátoru, zda nejsou zoxidované či jinak poškozené a případně je vyměníme nebo vyčistíme. Relé zcela zbavíme veškerého prachu a mastnoty, dráhu uhlíků nikdy nemažeme žádným tukem ani olejem. Uhlík sám o sobě - díky svému složení - maže, případný tuk by na sebe vázal prach a uhlíky by opět zůstaly přidřené. Před namontováním relátka ještě zkontrolujeme povrch stíracích kroužků, po kterých uhlíky kloužou. Povrch nesmí mít žádné drážky či nerovnosti. Na obrázcích je vidět, jak dlouhé uhlíky by měly být u nového relátka a jaký povrch mají dobré stírací kroužky.

Při skládání alternátoru, s držákem uhlíku v alternátoru, si dejte velký pozor na zajištění uhlíků. Pokud je nezajistíte dostatečně, dostanou se pod ložisko na konci hřídele a stlačením přední a zadní poloviny alternátoru uhlíky ulomíte.

Jak rozeznat závadu

Jak lze rozeznat o jakou závadu na alternátoru jde? Alternátory se liší nejen podle druhu uložení relátka, ale mají i různé způsoby zapojení. Velmi časté zapojení je jedním budicím a jedním hlavním drátem. U dieselových aut mají ještě drát pro ovládání otáčkoměru. (Za použití slova drát se omlouvám, ale píšu toto povídání především pro kutily a proto použití názvu, jako např. lankový vodič, mi nepřijde na místě.) Pokud máme alternátor s tímto jednoduchým zapojením, lze chybu uhlíků rozeznat velmi jednoduše. Kontrolka dobíjení na přístrojové desce je zapojena tak, že po zapnutí zapalování, začne do kontrolky proudit napětí, ale na to aby se rozsvítila ji musíme ukostřit. Ukostření kontrolky je prostřednictvím vedení k alternátoru, uhlíkem na stírací kroužky do vinutí kotvy a zpět druhým uhlíkem na kostru. Pokud tedy dojde k tomu, že jeden z uhlíků visí, dojde k přerušení kostřicího obvodu kontrolky a tudíž nedojde ani k buzení kotvy, tedy rotoru alternátoru. To vše znamená, že než auto nastartujete, musí kontrolka vždy svítit. Z toho také vyplývá, že kontrolka dobíjení je naprosto nespolehlivá a proto doporučuji každému offrouďákovi montáž externího měřáku dobíjení.

U alternátoru s vlastním vedením pro kontrolku a vedením pro buzení, je kontrolka ovládána jiným principem. Tady nezbude, nežli případnou závadu uhlíků zjistit vizuálně. A protože nic není jednoduché, tak nesvícení kontrolky dobíjení může být způsobeno i jinou závadou na alternátoru. Ale ta už většinou vyžaduje zásah odborného servisu. Většinou jde o poškozené diody nebo vadné vinutí rotoru alternátoru. Taková závada se dá řešit jen výměnou dílu. V případě, že kontrolka nesvítí, lze závadu hledat i v přívodním vedení k alternátoru. Pokud vlastníte multimetr stačí při zapnutém zapalování změřit napětí na přívodních kabelech, ale v odpojeném stavu, opět ale závisí na druhu zapojení.

Zapojení alternátoru

Zapojení alternátoru lze identifikovat podle značek, které jsou u většiny alternátorů umístěny v místě připojení kabelů. Podle těchto značek pak lze určit, co měřit.

+Značka "L" je označení pro připojení kontrolky dobíjení. Na přívodním konektoru od kontrolky, při zapnutém zapalování v odpojeném stavu od alternátoru, bychom měli naměřit stejné napětí, jako na baterii, tedy cca 12 V. Po připojení by mělo napětí klesnout přibližně na 1,5 V. Pokud napětí klesne, lze říci, že obvod kontrolky (tedy budicí obvod) je v pořádku. V odpojeném stavu nesmí být na vstupním konektoru na alternátoru žádné napětí.

Ukostřením přívodu "L?písmeno?ne LI?" v odpojeném stavu, při zapnutém zapalování, by se měla rozsvítit kontrolka dobíjení. Pokud se nerozsvítí, je vada na vedení případně na kontrolce.

+Značka "S" značí přívod stálého napětí, které je ovládané klíčkem, tedy zapnutím zapalování, někdy i prostřednictvím přídavného relátka. Po zapnutí zapalování by na tomto přívodu mělo být napětí jako na baterii, a to jak v odpojeném, tak připojeném stavu, tedy přibližně 12 V. Na výstupu z alternátoru v odpojeném stavu nesmí být žádné napětí. Pokud na přívodu "S" není napětí, je vada ve vedení. Pravděpodobně na pojistce, která zde může, ale také nemusí být.

+Značky "I" nebo také "B+" označují připojení hlavního silového kabelu od baterie. Na tomto kabelu musí být trvale napětí shodné s baterií. Po odpojení nesmí být na výstupu z alternátoru žádné napětí. To je třeba měřit při zapojení ostatních přívodních kabelů. Dobrou zkouškou je i změření průtoku proudu z hlavního kabelu, od baterie do alternátoru na svorce "I", případně při připojování kontrolovat, zdali nedochází k jiskření.

+ Značka "W" je výstup z alternátoru pro otáčkoměr, ten se používá vesměs u dieselových vozidel. Na alternátoru můžete najít i další značky, ale ty už jsou určeny pro opravdové odborníky.

Jak zmenšit možnost závad

Bohužel vznik závad nejde zcela eliminovat, a to především na uhlících jejich zašpiněním, ale pravděpodobnost těchto závad lze snížit na minimum, nebo si aspoň ulehčit jejich odstraňování. Možností je mnoho a každá z nich má své a proti. První vhodnou úpravou je umístění alternátoru co nejvýš. Např. vozidla Mitsubishi mají alternátor umístěný v úrovni klikové hřídele. Přemístěním do horní části motoru snížíte možnost vnikání vody. Tím ale nezlepšíte přístupnost k držáku uhlíků, protože tato automobilová značka používá alternátory se zabudovaným držákem. Proto se nabízí možnost montáže alternátoru s relátkem montovaným na vnější plášť.

Další dobrou možností je použití alternátoru s vnější montáží relátka bez vývěvy, a vývěvu použít např. z vozidla Peugeot, motoru 1,9D; kde je vývěva poháněna řemenem a je samostatným dílem. Je ale potřeba si uvědomit, že výkon vývěvy musí stačit potřebě vašeho vozidla, a to především brzdného systému. U některých modelů, například Nissan Patrol, lze použít novější verzi vývěvy, je poháněna vačkou a není závislá na alternátoru. Pokud se rozhodnete použít jiný alternátor, je třeba dbát na dodržení stejných technických parametrů, jako u originálního (původního) alternátoru. Stejné napětí (udáváno ve voltech - V), stejný nebo větší proud (udáván v ampérech - A) a otáčky alternátoru. Pokud použijete alternátor se stejnou obvodovou délkou řemenice, lze říci, že otáčky budou správné. Při použití větší řemenice může dojít k nedostatečnému dobíjení ve volnoběžných otáčkách, při příliš malé řemenici dojde k přetáčení alternátoru a jeho možnému poškození.

Malá rada nakonec

Řešil jsem již mnohokrát záměnu alternátoru, a jako nejlepší alternátor pro záměnu je pro mě starý typ Bosch, který se montoval hlavně do vozidel Mercedes-Benz. Má dostatečný výkon a hlavně k němu lze koupit regulátor se zvýšeným dobíjecím napětím. Ten zaručí velmi dobré dobíjení i ve volnoběžných otáčkách motoru. Původní dobíjení proudu je nastaveno na 14 V, relé se zvýšeným dobíjecím napětím na 14,8 V, a i když je toto napětí o dost vyšší, nijak nepoškozuje autobaterii ani další vybavení vozidla.

Doporučené napětí na 12V systému. Při středních otáčkách motoru 13,8 až 14,2 V, vozidla vybavená klimatizací až 14,8 V. Napětí na systému 24 V. Správné měření by mělo obsahovat i měření výkonu alternátoru při zatížení, v ampérech.

No a na závěr nic potěšujícího. I když provedeme veškeré možné i nemožné měření a rozebírání, může se stát, že na alternátoru vadu nezjistíme. Jako příklad uvedu závadu, kterou jsem nedávno řešil. Při dobíjení bylo na výstupu z alternátoru pouhých 12,6 V a tudíž jsem předpokládal chybu v alternátoru. Na testovací stolici se žádná chyba neprojevila. Po podrobném proměření vozidla jsem zjistil vadnou autobaterii. V jiném případě jsem při měření dobíjení zjistil napětí na baterii pouhých 13 V, ale na alternátoru 14,4 V. Podrobnou prohlídkou jsem odhalil zoxidované svorky baterie, které nepropouštěly proud. Proto jedna rada na závěr, pravidelně kontrolujte veškeré spoje na vozidle, jsou totiž nejčastějším problémem s elektrikou. A co je horší, jeden zoxidovaný spoj od alternátoru může zavinit jeho totální zničení. Pokud se rozhodnete k takovým úpravám, doporučuji je svěřit odbornému servisu.

Děkuji společnosti www.elancar.cz , která je dovozcem náhradních dílů autoelektriky i elekroniky pro většinu automobilových značek; za poskytnutí svého zboží k nafocení obrázků pro tento článek.

DOC

Poznámka: Autor nenese odpovědnost, za škody vzniklé neodbornou montáží dle tohoto orientačního popisu. Případné dotazy zodpovím na servis@autodoctor.cz

Zpět